Kdy se chodí na Velikonoce?

Na Velikonoční pondělí ráno muži a chlapci chodí po domácnostech a šlehají ženy a dívky ručně upletenou pomlázkou z vrbového proutí ozdobenou barevnými stužkami. Muži při hodování recitují koledy a za odměnu od žen dostanou obarvená vajíčka – v současnosti se ale dávají i koupené sladkosti nebo sklenička alkoholu.

Kdy se chodí mrskat?

Dnes je Velikonoční pondělí. V Česku se k tomuto dni váže už po staletí mnoho zvyků – pomlázka, malovaná vejce a rodinná setkávání. Proč se ale na Velikonoce mrská?

Kdy se chodí na Velikonoce na koledu?

Děvčata a ženy chodí koledovat s pomlázkou (binovačkou) o Smrtné neděli, tedy dva týdny před Velikonocemi.

Kdy se chodí do kostela na Velikonoce?

Věřící rodiny chodí na Bílou sobotu společně do kostela, kde si nechávají požehnat jídlo, které snědí až v neděli ráno. Většinou si s sebou nosí bílou klobásu, vejce, křen, chléb se solí a černým kořením. Méně křesťanským zvykem už je polské velikonoční polévání, čili „Smingus-Dyngus“.

Kdy se řehtá?

Řehtat se začíná ve čtvrtek odpoledne a další řehtání probíhá večer. Na Velký pátek se začíná ráno, další obchůzka je v poledne a poslední večer. Na Bílou sobotu se řehtá jen ráno a pak už dojde na závěrečnou koledu neboli vyřehtávání.

Proč se řehtá na Velikonoce?

Řehtání řadíme k jarním rituálům s očistnou a ochrannou funkcí, jako je třeba rituální umývání na Velký pátek.

Kdy se chodi s pomlázkou?

Pomlázka je český velikonoční lidový zvyk spočívající ve šlehání žen muži pomocí prutu či spleteného proutí taktéž nazývaného pomlázka, prováděný na Velikonoční pondělí.

Kdy se chodí na šmigrust?

Ráno na druhý velikonoční svátek, tedy na Velikonoční pondělí, zvané šmigrustem, se u domů, ve kterých bydlely dívky, objevovali chlapci, – tzv. šmigrustníci – vybavení kbelíky nebo hrnci. Jejich cílem bylo polévat vodou mladé holky.

Kdo chodí na pomlázku?

Nejznámější tradice, kterou znají všichni Češi (a Slováci) je koleda s pomlázkou, kdo koledníci mužského pohlaví chodí na ženami z rodiny a řad známých (zejména na vsi), šlehají je pomlázkou z vrbového proutí, za což dostávají nabarvená a dekorovaná vajíčka, kraslice.

Co se dává koledníkům na Velikonoce?

Nazdobená a malovaná vejce se dávají koledníkům od masopustu až do Velikonoc. Velikonoční koleda o barevné vejce byla v Česku ve středověku obyčejem v různých vrstvách společnosti, a to světské i duchovní. České Velikonoce charakterizuje živá tradice pomlázky.

Jak koledovat?

Na koledu chodí zásadně jen chlapci a muži, koledovat by se správně mělo jen od půlnoci do půlnoci, v některých krajích se ale koleduje jen do pondělního poledne. Koledovat domů se chodí jen k příbuzným nebo dobrým známým, venku je ale možné pomlázkou vyšlehat každou dívku nebo ženu.

Co se má dělat na Bílou sobotu?

Podle tradice by se na Bílou sobotu měly péct mazance a beránci, barvit velikonoční vajíčka a rovněž plést pomlázky. Když je pomlázka hotová, měla by se na ni uvázat jedna bílá stuha. V tento den se lidé též oblékali do nového či slavnostního oblečení a převlékaly se peřiny.

Kdy se nesmí prát prádlo na Velikonoce?

Na Velký pátek se otevírá země s ukrytými poklady, také se ale nesmí pracovat na poli, prát, péct ani uklízet – to jsou jen některé ze zvyků a tradic, které si v tento den připomínáme.

Kdy se o Velikonocích nejí maso?

Velký pátek O velkém pátku je tradicí, že se nejí maso a celkově se omezuje jídlo. Tomu se říká, že držíme půst. Nesmí se prát prádlo, uklízet a péct. Je to také den smutku, protože byl ukřižován Ježíš Kristus.

Co se stalo na Velikonoční pondělí?

Velikonoční pondělí: Tomuto dni se také říkalo Červené pondělí. Brzy ráno vycházeli chlapci – koledníci s pomlázkami šlehat děvčata, aby z nich vyhnali nemoci a lenost. Dostávali od děvčat malovaná vajíčka a cukroví. Proutí, ze kterého se pomlázky pletly, byla přisuzována životodárná síla.

Kdy se chodí s Pomlaskou?

Velikonoční pondělí je dnem, na který se těší mnoho dětí i dospělých, kteří (za běžných časů) chodí s pomlázkou za koledou a dívky či ženy jim vyšlehání oplácí darováním kraslic.

Co se jí na Velikonoční pondělí?

Velikonoční pondělí je tradičně ve znamení vajíček. Vajíčka jako symbol nového života jsou součástí mnoha velikonočních jídel. Připravují se smažená i různě plněná, dělají se z nich pomazánky, přidávají se do omáček a samozřejmě nesmí chybět ve velikonoční nádivce.

Jak se říká Velikonoční pondělí?

Modré pondělí a Šedivé úterý: dny, kdy má probíhat jarní úklid. Modrému pondělí se říká taky Velké pondělí.

Jak se slaví Velikonoce ve Finsku?

Ve Finsku a Švédsku se o Velikonocích malují vajíčka a připravuje výzdoba, v níž nechybí zajíčci a barevnými peříčky ozdobené březové větvičky. V některých oblastech se tam děti také převlékají za čarodějnice a obcházejí domy, kde mění nazdobené větvičky za sladkosti. V jižním Finsku se toto děje již o Květné neděli.

Kdy chodí Hrkaci?

Hrkání probíhalo v pravidelnou dobu, tj. ve 4 až 6 hodin, v poledne a večer, na Velký pátek se připojovalo ještě hrkání v 15 hodin, tedy v době Ježíšovy smrti, jak ji uvádí bible. Průvod hrkačů vycházel z kostela, nebo z centra obce, někde také od křížku na okraji obce a v kruhu obcházel kolem vesnice.

Jak začínají Velikonoce?

Oslava Velikonoc tradičně trvá celých padesát dní (tzv. velikonoční doba), které vrcholí svátkem Seslání Ducha svatého – letnicemi. Velikonoce podle katolické tradice začínají vigilií neděle Vzkříšení (která završuje velikonoční triduum Zeleného čtvrtku, Velkého pátku a Bílé soboty).

Co je to řehtačka?

Řehtačka, též známá jako „hrkačka“ nebo „brkač“, je výrobek (obvykle dřevěný) vydávající rámus, stejně jako klapačky, mlýnky, trakářky a různé další doma vyrobené nástroje, které byly používány dle tradice za účelem svolání na bohoslužby od Zeleného čtvrtka, kdy zvony umlkaly (odlétaly do Říma).

Co se dělá na Velikonoční pondělí?

Velikonoční pondělí: Tomuto dni se také říkalo Červené pondělí. Brzy ráno vycházeli chlapci – koledníci s pomlázkami šlehat děvčata, aby z nich vyhnali nemoci a lenost. Dostávali od děvčat malovaná vajíčka a cukroví.

Jak se jmenují neděle před Velikonocemi?

Připadnou vždy na neděli po prvním jarním úplňku, od 22. března do 25. dubna. Velikonocím předchází šest postních nedělí – Pučálka, Černá neděle, Kýchavná, Družebná, Smrtná a Květná.

Kdy se nesmí jíst maso?

„Popeleční středa je dnem přísného postu, kdy se nejí maso a jíst by se mělo pouze tak, aby člověk neměl hlad. Drží ho věřící od patnácti do šedesáti let, vyjma nemocných,“ uvedl Ivan Havlíček, administrátor farnosti v Týništi nad Orlicí. Tímto dnem pro věřící končí masopustní období a začíná příprava na Velikonoce.

Co se dělá na Smrtnou neděli?

Tento zvyk, známý jako vynášení Mařeny, Morany, Smrtholky či Smrtky se odehrával výlučně na Smrtnou neděli dva týdny před Velikonocemi. Dívky vyráběly slaměnou figurínu, kterou oblékaly do opotřebovaných oděvů. Zdobily ji výdumky vajec nebo prázdnými ulitami. Byly bez života, dobré tak akorát pro Mařenu.