Co se jí na Velikonoce?

Vajíčka, mazanec, beránek i nádivky patří k Velikonočním svátkům stejně jako třeba pomlázka. Tradičních velikonočních jídel je ale mnohem víc. Přípravy na Velikonoce správně začínají po čtyřicetidenním postním období, které letos končí takzvanou Škaredou středou 23. března.

Co se dělá na Velikonoce jídlo?

Vajíčka, mazanec, beránek a jehněčí neodmyslitelně patří k Velikonočním svátků. Tradičních jídel je však více, a proto si je v dnešním článku připomeneme den po dni. Škaredá středa je známá také jako sazometná či svatá středa.

Co vše se peče na Velikonoce?

Tradiční velikonoční pečivo, k němuž patří především beránek, jidáše a mazanec ve tvaru bochníku, se v mnoha rodinách rozšířilo o řadu dalších dobrot. Leckde se peče drobné cukroví (podobně jako o Vánocích), ale s tvary oveček, zajíčků a dalších mláďátek symbolizujících jaro.

Co se nesmí dělat na velikonoční neděli?

Na Boží hod velikonoční, největší křesťanský svátek, zakazuje pověra úklid! Ve slavnostní neděli by také dívky měly darovat kus velikonočního mazance mladíkovi, který se jim líbí. V tento den se má také podle zvyklostí slavit, hodovat a zpívat.

Jaké jsou velikonoční tradice?

V České republice a na Slovensku je běžnou tradicí pomlázka a pomlázkování. Muži pomlázejí ženy a dívky, aby je ochránili před nemocemi a přinášeli jim štěstí a zdraví na celý rok. Dalším zvykem je koledování a zdobení vajec. V Evropě existuje mnoho tradic, jako je zdobení kraslic, stavění betlémů a procesí.

Co se dělá na Velikonoce jídlo?

Vajíčka, mazanec, beránek a jehněčí neodmyslitelně patří k Velikonočním svátků. Tradičních jídel je však více, a proto si je v dnešním článku připomeneme den po dni. Škaredá středa je známá také jako sazometná či svatá středa.

Co se nesmí jíst na Velikonoce?

Na Velký pátek se otevírá země s ukrytými poklady. Podle zvyků a tradic se nesmí pracovat na poli, prát, péct ani uklízet. Velký pátek je zároveň také vrcholným dnem půstu. To znamená, že lidé by v tento den neměli jíst žádné maso.

Co se jí na Bílou sobotu?

Bílá Sobota V tento den hospodyně pekly věnce, bochánky, mazance (můžete použít kváskové těsto jako na beránka), jidáše (kynuté sladké houstičky sypané mandlemi podávané polité medem) a velikonočního beránka. Vše se chystalo na Boží hod velikonoční. Muži a chlapci pletli pomlázky a děvčata zdobila vajíčka.

Co upéct pro koledníky?

Kromě klasického beránka a mazance se na Velikonoce hodí mít po ruce něco malého sladkého nejen pro kluky a chlapy, co přijdou na koledu, ale také pro nečekané návštěvy. Zkuste letos třeba perníkové kraslice, kynutá hnízdečka nebo tradiční jidášky potřené medem.

Co se peče?

V létě se připravují ovocné koláče, v zimě se využívají zásoby povidel, máku, ořechů, zavařenin a sušeného ovoce. Mezi tradiční české a moravské moučníky patří bezpochyby bábovka, štrúdl, piškotové rolády, buchty a koláče. Na Vánoce nesmí chybět vánočka, o Velikonocích mazance a beránek.

Kdy se nesmí věšet prádlo?

Lidové tradice říkají, že se 25. prosince nemá pracovat. Dokonce se nesměly stlát ani postele a v domě nesmělo viset žádné prádlo, aby to nepřineslo neštěstí.

Kdy se nesmí prát prádlo na Velikonoce?

Na Velký pátek se otevírá země s ukrytými poklady, také se ale nesmí pracovat na poli, prát, péct ani uklízet – to jsou jen některé ze zvyků a tradic, které si v tento den připomínáme.

Kdy se na Velikonoce nesmí přát?

VELKÝ PÁTEK: Nic nepůjčujte, hledejte poklady a neperte! V tento den se také otevírají poklady. Čekáte na zázrak? Tak pak mějte oči na stopkách. Třeba do vašeho života přijde zázrak tak trochu v jiném kabátku – natrefíte na toho pravého, soused nad vámi přestane dupat nebo vám tchyně konečně přestane mluvit do vaření.

Jak se slaví Velikonoce ve Finsku?

Ve Finsku a Švédsku se o Velikonocích malují vajíčka a připravuje výzdoba, v níž nechybí zajíčci a barevnými peříčky ozdobené březové větvičky. V některých oblastech se tam děti také převlékají za čarodějnice a obcházejí domy, kde mění nazdobené větvičky za sladkosti. V jižním Finsku se toto děje již o Květné neděli.

Proč se řehtá na Velikonoce?

Řehtání řadíme k jarním rituálům s očistnou a ochrannou funkcí, jako je třeba rituální umývání na Velký pátek.

Jak se koleduje na Velikonoce?

Velikonoční koledování, zvané též pomlázka, spadá především na Velikonoční pondělí a zahrnuje obchůzku chlapců po domech spojenou s šleháním dívek pomlázkami, za kterou dostávají od obyvatel navštívených obydlí dary, též zvané pomlázka, tvořené především kraslicemi ale i vejci nezdobenými.

Co by se nemělo dělat na Bílou sobotu?

V tento den se nekonají žádné bohoslužby, neslavily se žádné svátosti kromě pomazání nemocných a svátosti smíření. Po západu slunce však už začíná Velká noc. O té vstal Ježíš Kristus z mrtvých. Na Bílou sobotu bývalo vždy zvykem vymetat hmyz z domu za zvuku kostelních zvonů.

Co se jí na Zelený čtvrtek?

Ve čtvrtek před Velikonočním pondělím se tradičně jí zelené pokrmy – nejčastěji špenát, který má člověku zajistit pevné zdraví po celý rok. Označení Zelený čtvrtek přitom vzniklo kdysi omylem, zkomolením německého Greinen Donnerstag (Lkavý čtvrtek) na Grünner donnerstag (Zelený čtvrtek).

Co by se nemělo dělat na Boží hod velikonoční?

Na Boží hod neboli Slavnost Narození Páně by se mělo odpočívat, rozjímat a užívat si Vánoc. Podle lidových tradic jsou zakázány jsou domácí práce, dokonce i stlaní postele!

Co se nesmí o Velikonočním pondělí?

Chodilo se s velkým hlukem po vesnici, děti s řehtačkami honily Jidáše. Nemělo se pracovat na polích (hýbat se zemí), nemělo se prát prádlo.

Co se dělá na Velikonoce jídlo?

Vajíčka, mazanec, beránek a jehněčí neodmyslitelně patří k Velikonočním svátků. Tradičních jídel je však více, a proto si je v dnešním článku připomeneme den po dni. Škaredá středa je známá také jako sazometná či svatá středa.

Co se nemá dělat na Bílou sobotu?

V tento den se nekonají žádné bohoslužby, neslavily se žádné svátosti kromě pomazání nemocných a svátosti smíření. Po západu slunce však už začíná Velká noc. O té vstal Ježíš Kristus z mrtvých. Na Bílou sobotu bývalo vždy zvykem vymetat hmyz z domu za zvuku kostelních zvonů.

Co se jí na Zelený čtvrtek?

Ve čtvrtek před Velikonočním pondělím se tradičně jí zelené pokrmy – nejčastěji špenát, který má člověku zajistit pevné zdraví po celý rok. Označení Zelený čtvrtek přitom vzniklo kdysi omylem, zkomolením německého Greinen Donnerstag (Lkavý čtvrtek) na Grünner donnerstag (Zelený čtvrtek).

Co dělat na Škaredou středu?

Na Škaredou nebo také Sazometnou středu začíná „přituhovat“. Den připomíná Jidášovu zradu, tedy škaredý skutek. Pro křesťany začínají tři přísné postní dny plné hrachu a čočky, končí společenská posedávání a popíjení, začínají se chystat první malovaná vejce a hlavně se každý na každého musí usmívat.

Kdy se jí beránek?

Podle tradice by se měl beránek péct na Bílou sobotu, stejně jako se pekl mazanec. Pro úplnost dodejme, že jidáše se pekly na Zelený čtvrtek. K Velikonočnímu pondělí patří boží milosti. Na Velký pátek pátek se nepeklo, držel se půst.

Co se nesmí na Velký pátek?

Předkové se proto obávali zlých duchů, čarodějnic a možného uhranutí. Takže se raději držte starého pořekadla: „Na Velký pátek nepohneš zemí, nezatopíš do východu slunce, neupečeš, nevypereš a nevybělíš, nezameteš, nevyneseš z domu, neprodáš, nepůjčíš, nedaruješ a nepřijmeš dar.